Stagnování

​

Ano, můj pobyt zde tak trochu stagnuje momentálně.

Nejspíš za to můžou prázdniny, které tak trochu nevím

jak si užít.

Upozorňuji, že toto není úplně pozitivní díl :D 

​

​

​

​

​

Popravdě jsem ani nevěděla o čem mám psát, protože moje současné bytí tady je teda pěknej voprus :D  Druhým týdnem mám prázdniny což znamená, že mám spoustu volného času. Práce, kterou jsem našla, je sice fajn, ovšem místo 4x týdně je nakonec jen 2x, takže si tím moc nevydělám. Hledám práci druhou, nicméně nuda mě tu nutí moc přemýšlet, zda jsem raději neměla zůstat v ČR. Neříkám, že se tu nedá nic nedělat. To určitě ne, Perth nabízí spoustu vyžití a o některých tu budu psát, ovšem všechno stojí nemalé peníze, takže si nemůžu dovolit bavit se tu každý den. Druhý vedlejší účinek prázdnin je zhoršení Angličtiny, doma mluvím s mamkou česky, takže když jdu pak do restaurace žádat o práci tak mluvím jak ustrašenej prvňáček a nikdo mě do práce nechce. To mě vedlo k rozhodnutí zcela se vzdát češtiny, navíc začínám překládat tento blog do Angličtiny, tudíž má veškerá čeština se dá shrnout pouze do těchto článků.

​

Do práce venčit pána, jezdím lodí přes řeku, je to velice milé zpestření. O pánovi už vím první poslední, protože samozřejmě je vhodné celou dobu o něčem povídat. Popravdě už ale vůbec nevím o čem. Pracovním bonusem je káva, při které odpočíváme a občas jsem donucena dát si i dortík (já snad nezhubnu ani tady!). Jinak je vtipné, jak už nás tam všichni znají, pejskaři a důchodci nás zdraví. Dokonce někteří pejsci utíkají naproti. 

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

Konečně začalo léto, dá se tedy koupat v oceánu. Žraloci jsou tu údajně každý den, záleží jen na tom jak daleko od pláže se zrovna vyskytují. Obecně se tady ale rochňají lidé spíš při břehu. Výjimku tvoří surfaři a parasurfaři. S létem vylézají i pavouci, ale pořád na ně jen neúspěšně čekám :D Hada jsem si poňuňala alespoň ve Wildlife parku. Wildlife park je taková menší ZOO. Některé druhy zvířat si návštěvníci mohou osahat a podržet. Mám z toho však rozporuplné pocity. Sice jsem si poprvé v životě pochovala hada (zamilovala se do představy, že bych jednou chovala hada), nicméně za koalama jsem nešla. Připadá mi to trochu barbarské. Tři krát denně vytáhnou koaly z výběhu, přičemž se utvoří obrovská řada lidí a všichni si chodí na koaly sahat a fotit se s ní. Klokani jsou ve výběhu, kam návštěvníci mají volný přístup, už otrávení a znudění. O to víc mi pak připadá divné, když vyjdu z wildlife parku a v lese potkám divokého klokana normálně si hopkat. Vrchol lidské marnosti je pak držet papoušky, kteří tu normálně žijí volně, v kleci. Je to nutné? Pochopím, když jsou tam jihoamerické druhy, které tu nežijí, ale proč bych měla v zoo vidět zavřený druh, který tu lítá na ulici?  What is wrong with people?! 

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

Zatím jsem se tu moc nezmiňovala o jídle. Důvodem jsou příliš vysoké ceny, které mi zabraňují chodit do restaurací :D Zatím jsem byla v restauraci na výborné Australské snídani. Ta se většinou skládá z toastu, avokáda, vajíčka a hub. Avokádo je velmi oblíbené a Australanům v kuchyni nikdy nechybí. Ačkoliv miluji asijskou kuchyni, tak Japonské pikantní nudle se syrovou rybou mi teda docela nadzvedli žaludek. :D Ona ta syrová ryba není úplně ono, když to není marinované či v sushi :D Nezapomenutelná však byla houbová pizza s lanýžovým olejem, v životě jsem nejedla lepší a přísahám, že to nebylo jen výhledem na západ slunce nad oceánem! :D 

Moučníky tady nestojí zanic. Všechno má slano sladkou chuť a všude jsou jen muffiny a bananabready (banánová bábovka).

Kamarádka veganka nás vytáhla na Veggie Festival, kde jsem žasla jak se dá parádně ochutit tofu! Absolutně zamilovaná jsem však do green tea latté!  Do páky od kávovaru dají sypaný zelený čaj, do čajového espressa pak šupnou mléčnou pěnu a já se můžu zbláznit blahem :D 

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

Závěrem jsem si připravila seznam věcí, které mne na Austrálii Iritují v porovnání s věcmi které tu zbožňuji. :) 

​

​

Otravné věci na Perthu (Austrálii) 

​

Autobusy a řidiči autobusu. 

na dopravu si tu prostě nedokážu zvyknout. Zastávky nemají názvy ale šestimístná čísla, která jsou napsaná mikro písmem. Když k tomu připočítám to, že se tu na každou zastávku musí dávat znamení jinak řidič nezastaví, tak prakticky vždy přejedete zastávku, kterou jste chtěli, protože prostě netušíte, kde vystoupit. Řidiče tu pravděpodobně může dělat kde kdo, protože vždy když zabrzdí, tak v krku cítím jídlo ještě ze včerejší večeře, jak prudké to je. Nakonec jsou děsně nepohodlná sedadla, kde si ani hlavu opřít nemůžu. 

​

Pošta

Milujte Českou poštu! Dvakrát nám nedošla bankovní karta a třikrát kartička pojišťovny. Nikdo nedokáže říct, kde že se to ztratilo. Objednaný balíček mi dochází už druhý týden. Nikdy jsem nezažila horší poštovní službu... NIKDY! 

​

How are you?

Můj bože to fakt mám i prodavačce odpovídat na otázku How are you?  To jako fakt chce znát odpověď? Na tohle prostě nejsem zvyklá, v Česku je všem ukradený jak se máte a popravdě se s tím velmi ztotožňuji. Tady se Vás na to zeptá 20 lidí denně a když to udělá dvacátý první tak začínám předstírat, že jsme hluchoněmá. Miluji přátelskost, ale nesnáším přetvářku. Pro srandu zkusím jednou odpovědět, že se mám totálně příšerně uvidím, zda se jim změní ten naučený úsměv :D 

​

Přechody pro chodce

Už jsem to tu zmiňovala, jak hrozně dlouho trvá, než na přechodu blikne zelená. A je to ještě otravnější než na začátku, proto přidávám do seznamu. 

​

Sýry

Ačkoliv mléko je tu jedinečné, sýry nestojí za nic. (I když ty nejdražší jsem nezkoušela) 

​

Mouchy

Jsou malé, drzé a vlezou vám klidně až do nosu. Na rozdíl od českých se nedají zahnat tak snadno. 

​

​

​

Skvělé věci na Perthu (Austrálii) 

​

Zvířata

Kromě toho, že tu po ulici chodí exotické druhy, tak jsou ještě k tomu docela krotké. Ptáci a papoušci se tu nebojí, a jsou od Vás z pravidla jen pár metrů. Aby toho nebylo málo, tak jsem v řece uprostřed města viděla divokého delfína. (foto) 

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

Volný čas

Šíleně obdivuji jak Australané tráví volný čas o víkendu. Vezmou celou rodinu, sousedy a přátelé, nachystají jídlo a jedou na pláž, do parku nebo do přírody dělat piknik nebo grilovačku. Tráví tam celý den, dospělí povídají, děcka si hrají a neotravují. To u nás v ČR je víkend synonymem pro "jde se pracovat na zahradě"  nebo " děcka ticho, koukám na TV" 

​

Mléko

Bůh krmí místní krávy božskou manou. Jinak si nedovedu vysvětlit proč je místní mléko tak šíleně dobré.

​

Multikultornost

Tohle nejspíš záleží na osobnosti pozorovatele, já tohle ale zařazuji jako výhodu. Miluji ten pocit, že mí přátelé pochází každý z jiného koutu světa. Miluji pocit, že každý den potkám lidi z tisíce zemí. A úplně nejvíc zbožňuji, že jsou tomu přizpůsobené supermarkety a já si tak můžu kupovat třeba i Asijské potraviny. 

 

Ovoce a zelenina

Prvotřídní výběr, spoustu druhů a kvalita, co víc dodat.

​

​

​

Kamarád mi řekl, že nejvíc si užívá když přidám fotky zvířat. Tak speciálně pro něj přidávám dnes amatérské video papoušků na pláži :) 

​

​

​

 

​

​

​

​