top of page

Hlavu vzhůru!

Po minulém negativnějším dílu jsem tu s pozitivní

náladou a novou prací! Minulý díl vás možná trošku

zklamal, já si za nim však stojím. Internet je plný

nadnesených článků o životě v Austrálii, takže si myslím,

že si zájemci o podobné dobrodružství zaslouží znát

i reálnou stránku věci.  Dále je pravda, že tu nepíši moc

o mamce se kterou vlastně bydlím. Důvodem je to, že psát

o druhých je nevděčné ve smyslu co zmínit a co ne.

Mamka pojala pobyt zde po svém. Práci si hledat nechce

a bere to jako dovolenou, ze které se vrátí krásně opálená.

 A teď už k novým událostem :) 

Jak jsem již zmiňovala, začala jsem hledat práci číslo dvě. Hlavním důvodem byla skutečnost, že práce číslo jedna mě dostatečně neuživila. Nastoupila jsem tedy i já na metodu osobní obchůzky kaváren a restaurací. Při osobním rozdávání životopisů vám většinou všichni poradí, že se máte ptát po manažerech a jednat s nimi. Já jsem zvolila metodu, zapůsobit rovnou na zaměstnance, vyplatilo se. Manažera potkáte tak při 50% a když zjistíte, že tam není, tak vás to zbytečně rozhodí a podvědomě to vzdáte. Takže jsem přišla do restaurace, zamířila k baru a sebevědomě se zeptala, zda nehledají novou posilu. Vnutila jsem svůj životopis a šla o dům dál. Všichni byli milí a vstřícní. Do toho jsem odepsala i na pár online inzerátů a rozdala letáčky, že nabízím úklid domácnosti. Po týdnu mi volal někdo z hotelu s tím, že obdrželi můj životopis a rádi by mě pozvali na interview.  

Ze začátku jsem absolutně netušila, jak se můj životopis dostal do hotelu. Šla jsem přece zásadně jen po normálních restauracích. Přítel měl ze mě srandu, že si v tom prý neumím udělat pořádek :D Myslela jsem si, že je to odpověď na jedno z online zaslaných CV, nakonec jsem však na pohovoru poznala restauraci ve které jsem byla osobně. Kdybych tehdy věděla, že je to hotel, nejspíš bych se tam ani neodvážila :D Na interview jsem odsouhlasila, že umím naprosto všechno a do týdne jsem začala pracovat. 

Takže kde pracuji? Jsem servírkou ve španělsky zaměřené restauraci v nejmenovaném hotelovém řetězci. Raritou restaurace je obrovský gril, na kterém se připravuje 80% jídelního lístku. Kuchyně je prosklená, takže hosté mohou sledovat jak kuchaři vaří. Většinu jídel jsem viděla poprvé v životě protože o španělské kuchyni nemám ani páru a tak jsem ze začátku ani neznala výslovnost jídel. Naštěstí nám šéfkuchař zařídil ochutnávací školení. Vysvětlil nám co prodáváme, odkud je jídlo dováženo a ochutnávali jsme jak chutná. Celé pracovní prostředí je zaměřeno na komunikaci a zaškolovaní personálu. Před a po směně máme teambuilding, kde se můžeme vyjádřit co nám chybí a co oceňujeme. 

Práce jako taková je pro mě náročnější v tom smyslu, že mě omezuje angličtina. Mám naučené fráze, které mi v tomto podniku úplně nestačí, očekává se od nás totiž nadstandardní komunikace s hosty. Na druhou stranu, když přežiji začátky, můžu se v angličtině dost zlepšit. Co mi práci naopak usnadňuje je příjemný kolektiv a přítomnost teamleaderky, jejíž práce je aby byl celý tým v pohodě. Nikdo tu na nikoho nekřičí a nenervačí. Dalšími výhodami je předem stanovená uniforma, kterou zaopatřuje hotel a sám ji i pere. Nemusím tedy nikde shánět a kupovat košile ani žehličku. 

Nastoupila jsem opět do školy a tak musím práci sladit se školním rozvrhem. Ještě že mi Australská vláda dovoluje pracovat jen 20 hodin týdně, protože úplně nevím jak bych fungovala, kdybych se v jednu hodinu ráno vracela domů každý den :D

 

Přátelské vztahy se tu zřítily jako domeček z karet, nastal čas přemýšlet, zda se v dubnu skutečně vrátím domů nebo si svůj pobyt ještě prodloužím. Vzhledem k tomu, že už mám práci, delší pobyt by mi umožnil vydělat si zpět alespoň část nákladů, které jsem do Austrálie dala. Pokud zůstanu déle, můj přítel zažádá o working holiday vízum a přijede za mnou. Pokud se vrátím, začneme uvažovat o cestě do jiné země. Nebo se už usadíme? Možností je mnoho a jedna je složitější než druhá :D  

Závěrem fotka ze světelného tunelu, jedna z atrakcí na festivalu světel.

 

LET'S TAKE IT TO THE NEXT LEVEL!

#TAGS

© 2023 by Annabelle. Proudly created with Wix.com

bottom of page